Rok 1983

Cena celkem
0 Kč
Popis
Diskuse
Hodnocení

Výběr tuzemských událostí:

  • 4. ledna se v Praze konalo jednání Poradního výboru Varšavského paktu, kde se setkali všichni čelní představitelé členských států (Andropov, Husák, Jaruzelski, Kádár, Honecker, Ceausescu).
  • březen – V časopise Tribuna vyšel článek Nová vlna se starým obsahem, na jehož základě docházelo k likvidaci alternativní rokové hudby.
  • 4. března – Těžce nemocný Václav Havel byl na žádost Charty 77 propuštěn z vězení.
  • 12. března – Teroristé z angolského protivládního hnutí UNITA pod vedením Jonase Savimbiho přepadli komplex celulózky ve městě Alto Catumbela na jihu Angoly a zajali skupinu 66 československých občanů, kteří zde byli zaměstnáni v rámci mezinárodní pomoci rozvojovým zemím. Motivem celé akce byl nátlak na československé úřady ohledně přerušení podpory zdejší vlády. Zajatci včetně žen a dětí československých odborníků museli absolvovat 1 300 kilometrů dlouhý vyčerpávající pochod do tábora v Jumbě, kde byli uvězněni. Během pochodu jeden z rukojmích zemřel na vyčerpání. Celá komplikovaná situace byla řešena zdlouhavými diplomatickými jednáními. Zajatí českoslovenští občané byli propouštěni postupně, poslední dvacítka mužů dorazila do Prahy až 23. června 1984.
  • 27. března – Orgány StB podnikly pod názvem akce „Vír“ plošný zátah proti řeholníkům františkánského řádu na celém území Československa, který zahrnoval domovní prohlídky a výslechy. Příslušníci bezpečnostních sborů zabavili řeholníkům studijní materiály, liturgické potřeby a různé další rukopisy. Sedm členů řádu bylo uvězněno, dva z nich byli odsouzeni za maření státního dozoru nad církvemi. Zbývajících pět členů bylo zejména díky mezinárodnímu tlaku později propuštěno. Zásah měl velký ohlas v zahraničních sdělovacích prostředcích, zejm. v Itálii. Reakcí byla také rozsáhlá podpisová akce proti zásahu StB – 2. června t. r. obdržel kardinál František Tomášek dopis s téměř 3 400 podpisy věřících katolíků i protestantů.
  • 21. – 26. června – Palác kultury v Praze se stal dějištěm významného mezinárodního jednání Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, kterého se zúčastnilo na 3 625 delegátů ze 132 zemí celého světa. Shromáždění se konalo v období zostřeného mezinárodně politického napětí, kdy západní i východní blok soupeřily o vojenskou převahu, a to i prostřednictvím rozmisťování jaderných zbraní ve střední Evropě. Levicově zaměřeného shromáždění se mimo jiných zúčastnil i indický předseda Světové rady míru Rómeš Čandra. Na Staroměstském náměstí v Praze se 21. června konala obrovská organizovaná mírová manifestace asi 200 tisíc občanů. Závěrečné zasedání přijalo Výzvu za mír a život, jejíž hlavní myšlenkou byl požadavek na odstranění jaderných zbraní. Na uspořádání shromáždění přispěli občané Československa (zejm. v rámci „dobrovolně-povinných“ příspěvků na fond solidarity) částkou 65 mil. Kčs. Z pohledu Československa se jednalo o prestižní událost, proto byla před konáním shromáždění věnována zvýšená pozornost úpravě centra Prahy, posíleny byly bezpečnostní hlídky, dočasně bylo výrazně zlepšeno zásobování. Shromáždění se měli zájem zúčastnit také představitelé zakázané čs. opozice – hnutí Charta 77. Jejich žádost o účast však nebyla vůbec vyřízena. Členové Charty zaslali shromáždění alespoň vysvětlující dopis.
  • 24. října – Vlády ČSSR a SSSR přednesly záměr zahájení příprav k rozmístění sovětských raket operačně taktického účelu na území Československa. Oficiálním důvodem byla reakce na rozmístění amerických střel s plochou drahou letu Persching 2, a tedy snaha o udržení rovnováhy sil v Evropě.
  • 26. října – Ústavním zákonem č. 114/1983 Sb. byla vyhlášena Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Účelem orgánu mělo být vyšší využívání výsledků vědy a techniky v praxi a zvýšení intenzifikace a efektivity výroby. Předsedou byl jmenován Jaromír Obzina.
  • 31. října – Mezi Mostem a Chomutovem byla po osmi měsících dokončena výstavba tzv. Ervěnického koridoru – mohutného místy až 190 m vysokého náspu o délce cca 5 km, na který byla přeložena silnice č. 13 a železniční trať Chomutov – Ústí nad Labem z míst, kam se postupně rozšiřovala těžební pole hnědouhelných lomů. Do ocelových rour musel být také přeložen tok řeky Bíliny. V průběhu šest měsíců trvající akce bylo nutné vytěžit, přemístit do vzdálenosti 6 km a nakupit na 1 mil. m³ zeminy. Součástí prací bylo i urovnání jílového podloží, protože se počítalo s postupným sesedáním nově navršeného útvaru. Dílo vytvořili za vzájemné spolupráce pracovníci Staveb silnic a železnic, Státního ústavu dopravního projektování a tehdejších Dolů V. I. Lenina. Železniční doprava byla na koridor převedena až od června 1984.
  • 18. listopadu – Za účasti prezidenta republiky Gustáva Husáka bylo v Praze při příležitosti stého výročí otevření po 7 let trvající rekonstrukci znovu zprovozněno Národní divadlo. Provoz divadla byl symbolicky zahájen představením Smetanovy opery Libuše. Součástí rekonstrukce byla také výstavba budovy Nové scény sousedící s objektem starého Národního divadla. Provoz v moderně pojatém objektu podle návrhu architekta Karla Pragera byl zahájen o den později představením Strakonický dudák.
  • 25. listopadu – Na české území byly umístěny ruské rakety středního doletu jako reakce na aktivitu USA

Narodili se:

Zdroj: Wikipedia.org

0,0
Bez hodnocení
5
0x
4
0x
3
0x
2
0x
1
0x
Napsat vlastní recenzi
Máte otázky k produktu?
Zeptejte se v diskusi.
Položit dotaz

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Rozumím