Rok 1986

Cena celkem
0 Kč
Popis
Diskuse
Hodnocení

Výběr tuzemských událostí:

  • 17. ledna – V Plzni na nábřeží Radbuzy byl v Americké ulici slavnostně otevřen Dům kultury ROH, třetí největší zařízení tohoto typu v ČSSR. Obsahoval velký sál pro 1 300 lidí. Rozsáhlá stavba, která získala mezi Plzeňany přezdívku „dům hrůzy u Radbůzy“ byla i přes protesty občanů zbourána v roce 2012.
  • 5. února – V závodě sirkárny SOLO v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku vypukl rozsáhlý požár, při němž uhořely 4 pracovnice. Vyšetřování určilo jako pravděpodobnou příčinu vznícení speciálních AT zápalek využívaných při svařování. Zároveň vyšlo najevo rozsáhlé zanedbání bezpečnostních předpisů, které již v minulosti k několika méně závažným požárům v závodě vedlo. V následovném soudním přelíčení, které mělo zjistit viníky požáru, bylo obviněno 12 pracovníků závodu, vč. nejvyššího vedení, potrestáni však byli pouze vybraní „řadoví“ zaměstnanci.
  • 24. – 28. března – Na XVII. sjezdu KSČ byl schválen plán hospodářského a sociálního vývoje na léta 8. pětiletky (1986–1990), projednány byly také strategické rozvojové směry dlouhodobého vývoje do roku 2000. Zmiňovány byly myšlenky Přestavby, která v Sovětském svazu započala nástupem Michaila Gorbačova k moci v roce 1985. Navrhované reformy byly však zejména ze strany generálního tajemníkaGustáva Husáka přijímány spíše vlažně a opatrně. Prozatím nebyly provedeny žádné výraznější kádrové obměny. Jednalo se o poslední sjezd KSČ před Sametovou revolucí.
  • 29. dubna – Pracovníci Jaderné elektrárny Dukovany zachytili jako první v Československu zvýšenou úroveň radiace způsobenou únikem látek z havarovaného čtvrtého reaktoru černobylské jaderné elektrárny v Sovětském svazu. Zvýšená koncentrace byla zjištěna zejména u radioaktivního cesia a jódu. Nejvyšších objemových aktivit bylo dosaženo ve dnech 30. dubna a 1. května. Úřady 3. května nařídily kontrolu krmiva hospodářských zvířat, očekávány byly také zvýšené koncentrace radioaktivních prvků v mléce a listové zelenině. Do 15. května byla prováděna opatření zejména při výrobě výživy pro novorozence a kojence, v podstatně vyšší míře byly využívány zásoby sušeného mléka. Naprosto nedostatečná informovanost obyvatel (k havárii došlo v noci 26. dubna, první zpráva o neštěstí byla v československých sdělovacích prostředcích uveřejněna až 29. dubna, kdy už radioaktivní mrak přecházející přes území ČSSR mířil na NSR) vedla k rozvoji paniky ve společnosti. Sdělovací prostředky informovaly na počátku května o snižování předtím neoznámené zvýšené radiace. 8 dní po havárii – 6. května vystoupila v televizi hlavní hygienička ČSR MUDr. Dana Zusková. Připustila zvýšené množství radioaktivity v ovzduší, naměřené hodnoty však dle ní nebyly zdraví škodlivé. Dle údajů Státního ústavu radiační ochrany Praha nedosáhlo radioaktivní zamoření na území ČSSR plošně zdraví škodlivých hodnot. Nejvyšší míry koncentrace radionuklidů byly zjištěny na okresech NáchodÚstí nad Orlicí a Šumperk.
  • 30. dubna – V Mariánských Lázních byla po rekonstrukci slavnostně předána budova kolonády vč. unikátní „Zpívající fontány“ umístěné před objektem, která je dílem slovenského architekta Pavla Mikšíka. Jedná se o kruhovitou vodní nádrž, v jejímž středu je umístěno 12 kamenných kvádrů obepínajících nerezovou plastiku. Vodní trysky jsou umístěny takovým způsobem, aby bylo možné proudy vody regulovat k vhodnému dokreslení hudebního podkresu spouštěného z reproduktorů umístěných pod fontánou. Za tmy jsou představení fontány doprovázena také světelnými efekty. První skladbu pro fontánu složil Petr Hapka.
  • 17. května – V Ostravě – Vítkovicích byla dokončena rozsáhlá multifunkční budova Paláce kultury a sportu (dnešní ČEZ aréna). Jedná se o moderně pojatou halu sloužící zejména pro pořádaní hokejových utkání, konají se zde však i četné kulturní akce. V době otevření byla největší multifunkční arénou v Evropě. Vybudována byla na ploše 7 700 m² nákladem 300 mil. Kčs dle návrhu architekta Vladimíra Dedečka. Moderně pojatá stavba má tvar na sobě stojících jehlanů, které ve vertikálním směru rozdělují dvě kvádrové přepážky. Vzhledem k nestabilnímu poddolovanému podloží byla vystavěna na železobetonové desce.
  • 23. – 24. května – Konaly se všeobecné volby do všech zastupitelských orgánů – do Federálního shromážděnído České a Slovenské národní rady, do všech stupňů národních výborů. Jednalo se o poslední nedemokratické volby, jež proběhly podle již zaběhnutého scénáře kontrolované volební účasti a „výběru“ kandidátky Národní fronty. Zúčastnilo se jich 99,4 % oprávněných voličů, 99,9 % hlasovalo pro kandidáty Národní fronty. Zajímavostí se stala snad jen propagační píseň 40 československých umělců s názvem Nejhezčí dárek, kterou složil skladatel Jiří Zmožek. Výtěžek z prodeje desek s písní byl věnován na školní pomůcky dětem v Nikaraguy. Po dobu konání voleb byla vyhlášena jako tradičně prohibice.
  • 24. května – Ke dni voleb došlo na území Československa k několika významným administrativním změnám. Nejvýraznější bylo nové administrativní uspořádání města a okresu Ústí nad Labem. K městu byla již 1. února nově přičleněna území NeštěmicChabařovic a Chlumce a počet obyvatel tak vzrostl o 13 tisíc na hodnotu 105 tisíc. Ústí nad Labem se stalo velkoměstem. V souvislosti s nevyhovující strukturou národních výborů, kdy Městský národní výbor v Ústí nad Labem suploval funkce Okresního národního výboru, a naopak, a kdy na území města Ústí nad Labem žilo 90 % obyvatel okresu, vznikl ke dni voleb nový orgán – Národní výbor města Ústí nad Labem, jenž sdružoval funkci Městského i Okresního národního výboru. Město Ústí nad Labem tak získalo po BrněOstravěKošicích a Plzni postavení úrovně okresu, a mohlo být tedy rozčleněno na městské obvody, které byly vyhlášeny pro střed městaStřekovSeverní Terasu, Neštěmice, Chabařovice a Chlumec. Administrativní změny byly provedeny také v Bratislavě, která měla již od federalizace v roce 1969 postavení kraje. Z části čtvrtého městského obvodu zahrnující jih a západ města bylo z důvodu bouřlivého rozvoje a navýšení počtu obyvatel vyčleněno území na pravém břehu Dunaje zahrnující Petržalku, Jarovce, Rusovce a Čunovo. Na tomto území vznikl 5. bratislavský obvod.
  • 1. srpna – Do kin byla uvedena komedie režiséra Jiřího Menzela – Vesničko má středisková. Autorem scénáře k diváckou obcí oblíbenému i kritiky dobře přijímanému filmu je Zdeněk Svěrák. Film vykresluje s humornou nadsázkou život a charaktery postav ve střediskové obci a v jejím JZD. V hlavních rolích se představili Marián LabudaRudolf HrušínskýJános BánLibuše ŠafránkováJan HartlPetr Čepek a další. Film se natáčel převážně v obci Křečovice na Benešovsku a v Praze.
  • 2. září – Orgány StB provedly razii v bytech 7 členů tzv. Jazzové sekce a zabavila na 800 knih a několik set časopisů „diverzní“ povahy. Akce byla vyvrcholením rozsáhlé kampaně proti sdružení alternativních hudebníků Jazzová sekce, které bylo již v roce 1984 státními orgány zakázáno. V následném soudním líčení byli vybraní členové sdružení odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody za majetkovou trestnou činnost (nedovolené podnikání) a porušování autorského zákona. Za odsouzené hudebníky se postavily opoziční organizace Charta 77 a Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, stejně jako větší množství významných zahraničních umělců (např. Elton JohnPaul McCartneySting nebo Phil Collins).
  • 2. září – Na světové výstavě EXPO 86 ve Vancouveru v Kanadě proběhl československý národní den, který zahájil předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal. V kulturním programu vystoupily mimo jiné československé národopisné soubory Lúčnica a Konopa. Československý pavilón měl také na vancouverské výstavě značný úspěch a tvořily se před ním dlouhé fronty. Byl založen na audiovizuálním programu, který umožňoval např. virtuální prohlídku Prahy.
  • 3. září – V Televizních novinách byla odvysílána reportáž o emigraci zpěváka Waldemara Matušky, který se rozhodl požádat o politický azyl v USA2. září vystoupil v americkém zahraničním rozhlasovém vysílání a poukázal na nemožnost svobodné tvůrčí umělecké činnosti i na potlačování lidských práv v Československu.
  • 8. – 12. září – Ve vojenských prostorech Československa se konalo cvičení sovětskémaďarské a československé lidové armády pod názvem Družba 86 s účastí přes 25 tisíc vojáků.
  • 18. září – V prostoru státní hranice Československa a Německé spolkové republiky v lesích mezi obcemi Broumov na Tachovsku a Mähring v okrese Tirschenreuth došlo k závažnému incidentu s mezinárodněpolitickou dohrou. V polední době byl na rotě Pohraniční stráže v Broumově vyhlášen poplach. Tři mladí občané Polské lidové republiky vstoupili do hraničního pásma s úmyslem ilegálně překročit státní hranici. Pohraničníci po nich okamžitě začali pátrat, přičemž se nešťastnou shodou náhod střetli s německým turistou Johannem Dickem, který v prostoru hranice sbíral houby. Příslušníci PS opakovaně vyzvali Dicka k zastavení. Ten však zpanikařil a dal se před pohraničníky na útěk. Nereagoval ani na poplašné výstřely do vzduchu. Proto pohraničníci přistoupili k cílené střelbě na „narušitele“ v domnění, že se jedná o některého z prchajících Poláků, přičemž osobu zasáhli. Snahy o poskytnutí první pomoci nebyly příliš účinné. Při přesunu ještě živého muže k cestě zjistili příslušníci PS, že oběť zasáhli již skoro 200 m za hranicí, na území Německé spolkové republiky. Vzhledem k dlouhé prodlevě mezi zásahem a příjezdem profesionální zdravotní pomoci (vojenské záchranné služby) se Johanna Dicka již nepodařilo zachránit – zemřel v sanitce při cestě do nemocnice v Plané u Mariánských Lázní. Ještě v Československu byla provedena pitva, při níž, jak později zjistili němečtí lékaři, odebrali českoslovenští patologové zřejmě na příkaz orgánů StB některé části těla. Případ měl značnou dohru – československý velvyslanec v NSR převzal protestní nótu, západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Gentscher si na půdě OSN v New Yorku vyžádal osobní schůzku se šéfem československé diplomacie Bohuslavem Chňoupkem, vdova po zastřeleném si nárokovala odškodné ve výši 50 tis. marek, Dickova pohřbu se zúčastnili i představitelé bavorské vlády. V průběhu vyšetřování byla prokázána vina na československé straně, proto ČSSR vyplatila vdově vyšší odškodné ve výši 100 tis. marek a omluvu a politování nad událostí vyjádřil i prezident republiky Gustáv Husák.
  • 4. října – Na náměstí Republiky v Plzni se za účasti 7 tisíc žáků, studentů a učňů natáčela davová scéna filmu Discopříběh.

Narodili se:

Zdroj: Wikipedia.org

0,0
Bez hodnocení
5
0x
4
0x
3
0x
2
0x
1
0x
Napsat vlastní recenzi
Máte otázky k produktu?
Zeptejte se v diskusi.
Položit dotaz

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Rozumím